Den bez šťávy. Špatně se mi vstávalo, nejspíš proto, že jsem usla až kolem druhé v noci.

I přesto jsem však stihla ráno procházku s holkama, sprchu, uvařit si kávu a mě i Fildovi do práce vločky. Teď však sedím jak tělo bez duše a nic se mi nechce.

Pondělní trénink byl úžasný. Hopskala jsem po place plná energie, stejně jako moje holky. Po cestě zpět na Key West ale začalo pršet. Urputně pršet. Tak silně, že se mi úzkostí a strachem svíral žaludek a já měla nutkání zastavit. Místo dvou hodin jízdy jsem cestovala tři. A domů přijela psychicky vyčerpaná, jak po nějakém testu.

Včera ráno jsem pak rozespalá slezla schody do kuchyně a skončila po kotníky ve vodě. Pršelo totiž celou noc. Takže jsme ještě před prací s Fildou pěkně vymetali a vytírali vodu z kuchyně.

Dnes už je ale krásně.

Možná bych neměla psát o počasí. Nebo o tom, co jsme měli k večeři. Rozebírat práci? Taky nuda.

O čem lidé rádi čtou? O lásce? O problémech druhých? O radosti, zradě, úspěchu a bolesti? O nevěře? Nejspíš o tom všem. Knížka o životě.

Komentáře: 1   Shlédnuto: 385   Skupina: Základní  

Pracovní nedělní ráno. Popíjím už téměř studenou černou kávu a přikusuji okoralou banánovou buchtu. Oboje organické. Každou chvíli mi v kanceláři zacinká rolnička na dveřích a někdo z hostů odevzdá klíče od pokoje. Automaticky se usmívám, přeji "safe trip home" a sleduji, jak při odchodu přibude na skle další otisk prstů. Jakoby ta klika ani neexistovala.

Pouštím si online radio a příjemná melodie Oasis hned zaplňuje celý můj prťavý kanclík..."I wanna talk tonight, until the monrnin´ light..."

Už asi po desáté se protahuji. Stejným způsobem, jako když mám den volna a dávno už jsem vzhůru, ale z postele se mi ještě nechce. Propínám ruce, nohy, rovnám si páteř. Venku je nádherně. Den jako stvořený k lenošení s holkama na pláži. 

Potulná číča přišla na návštěvu. Protáhla se zábradlím a teď na mě kouká skrze to zapatlané dveřní sklo. Jedno oko má nejspíše slepé. Pouštím ji dovnitř, ale dveře nechávám otevřené. Otírá se mi o nohy a když ji zvednu na klín, cítím, jak si spokojeně přede. Kočky nikdy nepatřily k mým oblíbeným chlupatým stvořením. Vždycky jsem měla pocit, že se jim nedá věřit. Že jsou lstivé. Nemám k nim odpor, ale nejspíš ani sympatii.

Každopádně mi záleží na tom, aby místní nikomu nepatřící čičinky, pravidelně navštěvující náš guesthouse,  měly každý den nasypanou misku žrádla. Ta, co mi teď přede na klíně a kterou už pár měsíců volám Mici, přichází vždy obden až za mnou do officu. Pro pohlazení? Nejspíš.

Mám pocit, že dnešek vůbec neubíhá. Přitom mě pohled na hodiny ujistí o tom, že jsem opět proflákala celé nedělní ráno. Pracovní. Nicneděláním. Ach jo. Tak tedy vypínám a jdu skenovat faktury.

Komentáře: 0   Shlédnuto: 165   Skupina: Základní  

Ze žlutého hrnku usrkávám kafe s čokoládovým aroma. Holky sedí každá z jedné strany mojí židle a Kirča na posteli a společně žebrají BeBe Dobré Ráno. Jako vždy ulamuji každé kousíček.

Do práce jdu až na dvanáct a před sebou poslední tři hodinky “volna”.

Na YouTube nahrávám první video z dovolené. S Alenkou, Jiříčkem a Maruškou. A znovu si uvědomím, jak moc mi budou chybět.

Měla bych jít přehodit prádlo, ale raději listuji fotkama. Přivezla jsem si jich přes osm set a budu je muset probrat. Během pár minut na mě ale usedá známá lenost. Židli měním za postel a poslední dvě hodinky volna využiji ke dvou hodinám spánku.

Komentáře: 0   Shlédnuto: 247   Skupina: Základní  

Tak snad bych mohla nechat pár řádků...Podzim v plném proudu, bohužel tady u nás to až zase tak moc nepociťujeme. Pořád teploučko, sem tam zaprší, pravdou je, že po cestě domů z práce na skutru mi už ale naskakuje husí kůže, pokud nemám mikču .

Jinak se od mého příjezdu domů nic zvláštního nepřihodilo. V práci máme pohodičku.

Minulý týden jsme s Heather navštívily takovou akci, kde doktoři z různých oborů zdarma nabízely svoje služby. Na jeden jediný den. Takže jsem si nechala změřit "body fat", což jsem měla "výborný" (haha), udělala si test HIV, což mi vyšlo negativní, dokonce jsem si nechala vzít krev z prstu na změření cholesterolu a podobných blbostí (prý jsem úplně zdravá). A jelikož jeden test vyšel nějakým podivným způsobem, tak mi "řezali" prstíčky dva...Největší sranda byla, že jsem tam (jako jediná!!!) téměř omdlela. Já totiž příšerně nesnáším cokoliv týkající se doktorů, krve, vyrážek, nemocí apod. a kdo mě zná, tak to ví. První "říznutí do prstíku" jsem obstála hrdinně, ale při druhém už jsem přestala slyšet, sestřičky jsem viděla každou dvakrát, takže mě jak nějakou trapku začaly ovívat, nalívat pomerančovým džusem a rozepínat kalhoty (prý jestli je nemám moc stáhnuté)...No komedie hadra.

Když se neudržím na nohách ani při ubohém braní krve z prstu, nevidím šanci, jak bych měla zvládnout třeba 9 měsíců těhotenství nebo dokonce POROD!

No a opět se přiblížil slavný říjen, kdy na Key Westu vypukne Fantasy Fest a to přesně za týden. Ve středu ale probíhá Pet Parade (zvířecí maškarní), která je součástí celého Fantasy Festu, jen jsem se jí nikdy nezúčastnila. Ale vzhledem k tomu, že letos oproti předchozích let naše psí smečka čítá členy tři, vlastně členky, tak jsem se rozhodla se do maškarního zapojit se všema třema holkama...a půjdeme za pirátky. Takže šiju kostýmky a zatím to vypadá, že místo pirátek budeme vypadat spíš jak černo-bílo-růžové primabaleríny. No co už...

Další takovou perličkou bylo, že jsme minulou neděli navštívili Ivetku s Mirou v jejich novém bydleníčku a všichni společně jsme si nakonec dali vodní dýmku (tabákem plněnou, upozorňuji!). No a předevčírem (čtvrtek) dělal celní a imigrační úřad na Duvalu zátah na obchody, co prodávají vodní dýmky, dýmky a různé další produkty, které mohou být použity ke kouření travičky zelené. Vybrali takhle 13 obchodů...chichi....

No a nakonec jen taková maličkost - v pondělí tomu bude týden, co jsem se tak nějak jednodušše dala na veganství. Původně jsem si řekla, že si chci jen pročistit organismus a že týden nebudu jíst maso, vejce, mlíčko a budu se cpát jen zeleninkou, ovocem, rýží, luštěninama apod. No ale čím víc jsem o tom začala číst a čím více se toho dovídám o tom, jak to v dnešní době funguje v masovém a mléčném průmyslu, tak to vypadá, že to z týdne asi protáhnu na "neurčito"...Velkou část na mém rozhodnutí má hlavně Alenka, která se dala na makrobiotickou stravu už asi před měsícem a je spokojená.

Takže co jsem třeba tenhle týden kuchtila a pojídala? Víceméně všechno, co napíšu, tak je organické, bez konzervatnů, přísad a umělých barviv. Rýži, kuskus, tofu, 16 druhů luštěniny, zeleninku (celer, avokádo, rajčátka, špenát, žampióny, okurky, brokolici, květák, zelené cibulky, ředkvičky, pažitku...a další), těstoviny vyrobené z brambor, rýže a sóji, sójové mlíčko a sójové jogurty, slunečnicová semínka, mandle, rozinky, hořkou čokoládu!, mořskou sůl, fair trade kávičku....No prostě cokoliv, co v sobě nemá žádné nečistoty, není to ze zvířat a chutná mi to. Zatím vůbec nemám pocit, že by mi maso, vejce, normální mlíko a další nějak chybělo a to jsem byla zvyklá mít maso a mlíčko každý den!!!

Jinak pokud chcete poslat odkazy na zajímavé články o stravě a o veganství, nebo pokud chcete vidět , jak se v dnešní době chová dobytek (udržuje, krmí, zabíjí...), tak mi dejte vědět... No a já když náhodou dostanu chuť na pořádného steaka (řízka), tak si pustím jedno z "kravičkovských" videí a dám si raději fazole :o)

No to by snad mohlo být vše...Zítra jsme s Fildou objednaní na masáž, moje první za posledních milión let, tak už se příííšerně těším. Tak teď jdu zase na chvilku pracovat a snad se sem zase ozvu....

Komentáře: 0   Shlédnuto: 245   Skupina: Základní  

Dnes mám extrémně výkonný den. Od rána jsem udělala tolik práce, že se tu teď nadnáším pyšně jak nějaká slepice... Jelikož ale nestíhám, tak jen v rychlosti písnu, co nového.

Heather mě přemluvila, ať se přihlásím na 5K běh příští sobotu. Ani nevím, proč jsem kývla, ale do příštího týdne se musím naučit běhat, chichi. No tak aspoň dám záhul špíčkům. Včera a dnes jsem měla na oběd úplně nejlepší sendvič - Vegie Delight - celozrnný chleba, tofu sýr, rajčátko, okurek, klíčky, avokádo, salát, nakládaná paprika, cibule...to vše se sójovou majonézou ochucenou sušenými rajčaty. Božínku, to byla mňamka.

Taky tu máme na pár dní "pana nejvyššího" neboli pana majitele, pana šéfa, jakkoliv ho chcete nazývat a ten mi zadal supr extra práci - vyplnit za něj 20 stránek testu ze 100 stránkové knížky. Odpovědi jsou

TAK TOHLE JSEM NĚJAK NEDOPSALA...

Odpovědi k testu prý najdu všechny v té knížce. A dostanu to i extra zaplaceno, něco se přiučím a mám na to týden. Tak nudit se určitě nebudu....

Komentáře: 0   Shlédnuto: 263   Skupina: Základní  

Dnes je snad ten nejlenivnější den, jaký jsem už hóóódně dlouho neměla. V práci se vyloženě flákám (což bych ovšem neměla moc roztrubovat do světa) a dokonce se mi ani nechce nahrávat nové aukce na Aukro nebo poskládat ty dva koše čerstvě vypraného a usušeného prádla. No co už, budeme chodit ve zmačkaných tričkách.

Včera byl ohňostroj moc bezva, nad bouchajícími do vzduchu vylétávajícími světýlky různých barev a tvarů asi nikdy nepřestanu žasnout.

Juno a Kirča mají obě poslední dobou takové crazy náladky - Kirča je v jednom kuse nadržená a Juno zase děsně srandovní. Ty jejich pohyby mě překvapují den za dnem.

Dnes se asi rozloučím, jsem tu jen na kratičko, za chvilku přijde Heather, na pár hodin bude dělat že dělá a pak máme vyrazit s čoklíkama na pláž. Tak se těším...

 papa, já se budu snažit ozvat co nejdříve...

Jéjéjé...já málem zapomněla, že jsem se tu - na svých stránkách - vůbec nezmínila o tom, že jsem konečně dostala Zelenou ...Tak se tedy zmiňuji a domů se opravdu chystám nejspíš v září, jelikož v porovnání k červenci a srpnu jsou v září o 400 dolárků levnější letenky...tož nekupto...

Komentáře: 0   Shlédnuto: 243   Skupina: Základní  

A zase o měsíc starší. Stále se mi nechce věřit, že už je tu květen. Vždyť ještě před chvilkou jsem zdobila vánoční cukroví.

Duben byl fajn...s Kirinkou jsem udělala zkoušky na terapeutického psa, takže když nám vyjde čas nebo když se nám bude chtít (nejlépe kombinace obojího, že ano), tak se můžeme s klidem vypravit do školky nebo nemocnice a terapeutikovat...chichi... Cesta na zkoušku byla dlouhá, museli jsme až do Delray Beach, ale celý den stál opravdu za to. Konalo se to na farmě, která nám zase na chvilku připomněla česko. Pole a stáje a koníčci...a dokonce i agility plac. Já jsem se vznášela v sedmém nebi .

Holky se pěkně rychle vzpamatovaly po operaci, teď už jim jizvičky nejdou ani vidět.

No a v dubnu se konala velká spousta akcí - s Heather jsme byli v kině na přednášce jedné paní z Key Westu, co se vydala do Afriky a pak nám o tom všem pěkně popovídala. Wicker Gueshouse daroval "free night" pro Songwriters Festival a tak jsme se mohli zúčastnit Songwriters VIP party. Vzhledem k tomu, že jsem tam ale žádného toho písničkáře neznala, tak jsem si užila hlavně to jídlo a míchané nápoje. A na začátku května proběhla dobročinná akce pro místní hafáčkovský útulek, tak tam jsme se taky s Heather vypravily a nacpaly si břicha.

Další novinka? Na noze a na boku trupu se mi udělala vyrážka - v angličtině tzv. ringworm. Tak se mažu stoprocentním Tea Tree oil a Filda nadává, že prý to smrdí.

Prodej věcí na Aukro.cz se pěkně rozjel. Mám to teď skoro jako druhé zaměstnání. Téměř každý den musím na poštu s 3-5 balíčkama, ráno i večer sedím u notebooku a odpovídám na emaily, kontroluji platby apod. Ale aspoň mě to baví a ještě to vydělává. No tak to je asi vše...

Komentáře: 0   Shlédnuto: 225   Skupina: Základní  

Jejda, jejda...všimli jste si, že píšu většinou v neděli? Asi proto, že všichni hosté ještě spí, šéf je většinou v kostele nebo si taky přispal a já mám krásné volné (i když pracovní) nedělní ráno.

Komentáře: 0   Shlédnuto: 246   Skupina: Základní  

Auva, auva..dnes mě bolí celá Mirečka. Člověk by nevěřil, kolik se toho může za čtrnáct dní udát. Výlet před dvěma týdny se vydařil, po cestě zpět na Key West jsme se zastavili v psím útulku a já se pomazlinkovala s tamními opuštěnými hafany.

Další pondělí jsme se vypravili tentokrát s Heather do Miami za účelem adoptovat nějaké to štěnisko, ale opět jsem se přesvědčila, že místní útulky dělají z adopce velkou vědu. Takže zase nic

Komentáře: 0   Shlédnuto: 280   Skupina: Základní  

Dnes jsem chtěla začít slovy "Další rok za námi...", ale pak si to rozmyslela. To přece každý ví. Rozloučení s dvatisícesedmičkou bylo rychlé, stejně jako jeho průběh. Počasí se poslední den v roce neskutečně vydařilo, bylo tak teploučko, že jsme ráno strávili na Psí pláži v kraťasích. Večer jsme se potom dohodli s pár lidičkama (Heather, Aškou, Mišom, Brejou, Bentonem...), že letos vyrazíme na Duval, trošku popít, trošku zatancovat a hlavně se rozloučit vesele.

Komentáře: 0   Shlédnuto: 249   Skupina: Základní  

4.7. Středa

Vyrazili jsme na Sunset Sail (projížďku lodí při západu slunce) se společností Fury, která patří mezi mé oblíbené. Bylo nás spousta: já s Fildou a jeho sestrou a mamkou, Hanča a Honza, Aška s tatínkem, Mišo, Benton a Rico. Na lodi hrála živá hudba, podávaly se zadarmo nápoje (i ty alkoholické :o), byla i nějaká mňamka a celkově bylo moc fajn.

Komentáře: 0   Shlédnuto: 442   Skupina: Základní  

Tak dobře. Už několik měsíců tu vysílají v televizi kampaň, která nese jedno důležité heslo:

Komentáře: 0   Shlédnuto: 892   Skupina: Základní  

Mame tu zari...Deticky zacnou chodit zase do skoly a dospelym skoncilo "oficialni" obdobi dovolenych. Ani se nenadejeme a budou tu Vanoce, pak uz jen par dni a znovu si zvykat na psani noveho cisilka na konci oznaceni roku. Ja sedim v praci, nos tak dukladne ucpany, ze dycham jenom pusou a vykaslavam bacily. Vlezla na me pani ryma a uz si na mych pruduskach stele nejakych pet dnu.

Komentáře: 0   Shlédnuto: 1888   Skupina: Základní